Novohradecké rybníky
Novohradecké rybníky
Dávno před tím než vznikl Nový Hradec Králové tu byly novohradecké lesy a jeho rybníky. Ve středověku nastal (dnes bychom řekli) boom rybníkářství. V období 15. – 17. století zakládali rybníky šlechticové, města i kláštery. K tornu účelu nechávali mýtit lesy a takto získanou půdu zaplavovali, ale dokonce věnovali také k zakládání rybníků a haltýřů (sádek) role, lučiny, zahrady a jinou úrodnou půdu panskou i poddanskou. A nebylo to jen na jihu Čech. I Hradecko mělo své Jakuby Krčíny. V okolí Hradce Králové na panstvích pánů z Pernštejna na Pardubicku, pánů ze Smiřic na Hradecku i pánů z Ronova na Bydžovsku vznikaly rybníky i rybářské řemeslo.Novohradecké lesy nebyly výjimkou. V 15. století byly městem zbudovány rybníky Jáma a Plachta na Občinách, nedaleko místa, kde se dodnes říká Na Brně. V roce 1469 začíná město stavět rybníky Roudnička a Datlík. Pro rybník Roudničku a Datlík daroval král Jiří městu potřebné pozemky z pozůstalosti zpustošeného opatovického kláštera roku 1469 (část lesa Křivec). Oba rybníky napájel Černý potok dříve Býšťský potok (dnes Biřička) a na něm v první polovině 16 století vznikají rybníky Cikán a Býšťský rybník (Biřička).
Za účast v prvním stavovském odboji zkonfiskoval král Ferdinand roku 1547městu Hradci četné vesnice, lesy a takérybníky. Rybníky Jáma a Plachta, byly městu brzy vráceny, ostatní město postupně vykoupilo zpět (mj. Roudnička, Cikán, Datlík a Biřička).
Samotné říční rybářství se pochopitelně také dále rozvíjelo a záznamy hovoří o mihulích, lososech a sumcích, racích i bobrech. Kapři z hradeckých sádek a zejména úhoři šli na odbyt jednak čerství, jednak se sušili nebo udili a prodávali se do širokého okolí i do Prahy a Vídně.
Zlom nastal se zahájením výstavby královéhradecké pevnosti v letech 1766 až 1784. Obyvatelé z téměř celého Slezského Předměstí a z velké části Pražského Předměstí se museli přestěhovat do nově založených předměstí. Tehdy vznikl Nový Hradec Králové. V souvislosti s tím mj. v podstatě zaniká rybářský obchod i živnosti. Výstavba rozlehlé pevnosti s několikastupňovými předpolími znamenala rušení sádek, regulaci obou řek, zasypání průtočných říčních ramen, ale také vysušení mnoha rybníků. V roce 1804 byla Biřička nejprve přeměněna v ornou půdu a později zalesněna. Později byly zrušeny rybníky Roudnička, Plachta, Jáma a další. Obnoveny byly s renesancí rybníkářství v Čechách. Na konci 19. století se však jako všude jinde, tak i na Hradecku znovu objevují rybníky, protože cena ryb značně stoupla a jejich pěstování přinášelo větší užitek než louky, pole a lesy. Roku 1897 jsou obnoveny rybníky Roudnička, Datlík a Cikán a roku 1905 rybníky Plachta, Jáma a Biřička.
(s použitím podkladů firmy Městské lesy Hradec Králové a.s.)
